Řekové by si zasloužili Nobelovu cenu míru – pokračování

V červencových KOUSOVINÁCH jste měli možnost, přečíst si rozhovor se sociálním pracovníkem a zaměstnancem Centra na podporu integrace cizinců Patrikem Priesolem. V tomto článku najdete pokračování velice zajímavého rozhovoru, tentokrát na téma Komunitní zahrady František a projektu Mulačágo.

Z prosluněného Řecka se, jak mávnutím kouzelného proutku dostáváme na prosluněnou Vysočinu, přičemž otázky směřují na další komunitní aktivity, díky nimž je Patrik Priesol známý v Jihlavě a okolí.

Vrátíme se zpět do Jihlavy. Vy jste taktéž znám jako spoluzakladatel projektu Mulačágo. Popište nám prosím, co je to za projekt?

„Mulačágo je studentský projekt, který se v tuto chvíli realizuje již devatenáct let a nesou jej na bedrech studenti Vyšší odborné školy sociální v Jihlavě. Tím projektem prošlo na dvě stě studentů, kteří se snaží kvalitně naplňovat volný čas romských dětí ve vyloučených lokalitách. Pracovali jsme ve vyloučených lokalitách po celém kraji, ale převážně zde v Jihlavě. Za ty roky se z projektu stala nedílná součást jihlavského dění… v tuto chvíli tento projekt nese i pořádání Týdne romské kultury, ale také práci na ubytovnách atd. Dalším cílem tohoto projektu je to, aby studenti sociální práce na jihlavské vyšší odborné škole získali praktickou zkušenost s romským klientem.“

Také o Vás vím, že společně s dalšími rodinami budujete komunitní zahradu František. Můžete nám přiblížit fungování vaší komunitní zahrady?

„Komunitní zahrada František je moje velká radost. Je to projekt, který pokračuje stále dál. Já se celý svůj profesní život věnuji komunitní práci. Práce s komunitou je to, co mě baví. Takže budujeme komunitu zahradníků… lidí, kteří chtějí trávit svůj volný čas zase trochu jinak. Založili jsme spolek, pronajali od města nevyužívaný kus plochy v jednom hnusném a zanedbaném vnitrobloku a my jej postupně prací a nadšením přetváříme na pěstební zahradu, kde pěstujeme zahradu a mezilidské vztahy.“

Co jsou to vlastně komunitní zahrady a kde takové zahradničení vzniklo? Vznik komunitních zahrad je spjat s Velkou Británií, tedy paradoxně s industrializací a s tím, že lidé přicházeli o práci a potřebovali se uživit. Dnešní podoba komunitního zahradničení má ale jiný význam.

Obyvatelé sídlišť, velkých měst či bloků chtějí využít zanedbané části poblíž svého bydliště, nejenom, aby upravili nevzhledné okolí, ale také, aby si sami vypěstovali kvalitní a zdravé ovoce nebo zeleninu. Přidanou hodnotou je pak ona komunitní funkce neboli vzájemné navazování vztahů v, jinak velice neosobním, městském prostředí. Více informací o komunitním zahradničení můžete nalézt například na stránkách internetového magazínu www.dokonalebydleni.cz

Děkuji za rozhovor!

Comments are closed