Česká kancelář Lékařů bez hranic poslala rekordních 76 milionů na pomoc ve 13 zemích

Česká pobočka mezinárodní humanitární a zdravotnické organizace Lékaři bez hranic díky českým dárcům financovala v roce 2017 pomoc ve třinácti zemích částkou 76 milionu korun. To je nejvíce v historii kanceláře. Na zahraniční mise se loni vypravilo rekordních 44 spolupracovníků z Česka a Slovenska. Zástupci Lékařů bez hranic dnes své výsledky představili ve výroční zprávě za rok 2017.

„Podpora, které se nám doma v Česku dostává, je pro nás ohromující a zavazující. Moc si jí vážíme a děkujeme za ni. Peníze nám svěřené směřují do míst největších krizí, ať už jde o Blízký východ s pokračujícími krizemi v Jemenu, Iráku či Sýrii, nebo třeba o pomoc v ohromných uprchlických táborech v Bangladéši,“ uvedl Pavel Gruber, ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic.

Česká kancelář Lékařů bez hranic ani loni nevyužila vládní granty, příspěvky ze soukromých zdrojů tvořily sto procent z příjmů. Na humanitární projekty poslala necelých 76,1 milionu korun, což je oproti roku 2016 nárůst o sedm procent. Je to zároveň rekordní suma v historii kanceláře.

Peníze putovaly na projekty v Bangladéši, Iráku, Jemenu, Jižním Súdánu, Keni, Kyrgyzstánu, Mexiku, Nigeru, Nigérii, Svazijsku, Sýrii, Tanzanii a na Ukrajině. Konkrétně to bylo zde:

Bangladéš – pomoc lidem na útěku (v oblasti Cox´s Bazar)
Irák – pomoc lidem na útěku (v táboře Domíz)
Jemen – akutní zdravotní péče a pomoc zranitelným skupinám ve městě Ibb
Jižní Súdán – základní a sekundární zdravotní péče v Agoku a Mayomu
Keňa – pomoc lidem na útěku (v táboře Dadáb)
Kyrgyzstán – léčba tuberkulózy v Kara Suu
Mexiko – krizová pomoc po zemětřesení (v oblasti Puebla)
Niger – léčba dětské podvýživy a malárie v Zinderu a Magarii
Nigérie – pomoc lidem na útěku (ve městě Banki)
Svazijsko – léčba pacientů s HIV/ AIDS v Nhlagano
Sýrie – pomoc obyvatelům zasaženým konfliktem v guvernorátu Hasaká
Tanzanie – pomoc lidem na útěku z Burundi (v táboře Nduta)
Ukrajina – pomoc lidem žijícím v blízkosti konfliktní zóny (Mariupol)

V loňském roce rovněž působilo na misích Lékařů bez hranic 44 spolupracovníků a spolupracovnic z Česka a Slovenska. Dohromady vyjeli na 48 misí v šestnácti zemích světa (někteří jeli opakovaně). Přesně polovinu z nich tvořili zdravotníci, druhou další potřebné profese. Nejčastěji směřovali do projektů v Iráku, v Jemenu a v Jižním Súdánu.

Mobilní klinika Lékařů bez hranic v ukrajinské Stepanivce, Zdroj: Lékaři bez hranic, FOTO: Maurice Ressel

„Loňských šest týdnů v Jižním Súdánu byla má první zkušenost s medicínou v subsaharské Africe. Zkušenost krásná, ale současně tvrdá a náročná. Navzdory letité klinické praxi to byla pro mě medicínská výzva. Byl to první kontakt s celou škálou tropických onemocnění, podvýživou, oběťmi uštknutí jedovatými hady… A to vše v náročných podmínkách. Byl to návrat ke kořenům medicíny. Zároveň to byl šestitýdenní blízký kontakt s úžasnými lidmi,“ podotkl anesteziolog Dušan Mach, jenž byl na misích Lékařů bez hranic v Jemenu a v Jižním Súdánu.

Čeští a Slovenští dobrovolníci za dva roky zmapovali silnice o délce jako z Prahy na jižní pól

Právě Jižní Súdán je jednou ze zemí, kde se do humanitární pomoci Češi zapojili i jinak. A sice -pomohli tam mapovat „bílá místa“ na mapách. Nejmladší stát světa totiž patří mezi země, jež nejsou zcela zmapované. Bez podrobných map se přitom neobejdou efektivní očkovací kampaně, nelze řádně vyhodnocovat zdravotnická data, provádět epidemiologické analýzy. Proto vznikl projekt Missing Maps, v jehož rámci humanitární organizace – včetně Lékařů bez hranic – spolu s dobrovolníky vytvářejí na základě satelitních snímků mapy krizemi ohrožených oblastí.

Už dva roky do tohoto projektu přispívají také Češi a Slováci. Za tu dobu se tady do něj zapojilo přes osm set lidí. Češi a Slováci dohromady zmapovali nejméně 410 887 budov a 13 799 kilometrů silnic. Pro lepší představu: to je jako vzdušnou čarou z Prahy na jižní pól. Konkrétně pomohli vytvářet podrobné mapy mimo jiné v Nepálu, Sierra Leone, na Haiti či Madagaskaru.

Například loni v dubnu zasahovali Lékaři bez hranic při výskytu cholery v Mosambiku. V krátkém čase bylo zapotřebí zmapovat oblast velkou přibližně jako je Praha. Zasáhli hlavně čeští dobrovolníci, kteří se zapojili ze svých domovů a společně zmapovali zmíněnou oblast za deset dní. Lékaři bez hranic poté mohli výrazně rychleji proočkovat proti choleře 350 tisíc lidí.

V Jižním Súdánu dobrovolníci půl roku intenzivně mapovali zhruba osmdesátikilometrový perimetr kolem města Aweil. „Poslední sčítání lidu tam bylo v roce 2008 – před odtržením od Súdánu. Byl to jediný demografický údaj, který jsme měli k dispozici. Měli jsme dva týdny na průzkum, abychom zjistili zdravotní potřeby u deseti tisíc dětí. Zároveň jsme se kvůli bezpečnosti mohli pohybovat mimo základnu jen za světla. Díky podrobnějším mapám se kolegové mohli lépe rozhodnout, kam pojedou,“ přibližuje Jan Böhm, koordinátor projektu Missing Maps v rámci Lékařů bez hranic.

Projekt Missing Maps se zrodil v roce 2014 z iniciativy Lékařů bez hranic, Červeného kříže a humanitárního týmu OpenStreetMap. Od té doby se do něj celosvětově zapojilo takřka šedesát tisíc lidí, kteří zmapovali přes 31 milionů budov a více než osm set tisíc kilometrů silnic. „Češi jsou výjimeční tím, že hodně z nich mapuje pravidelně a jsou velice aktivní,“ podotýká Jan Böhm.

Navzdory množství odvedené práce se projekt ani zdaleka nechýlí ke konci – odhadem se podařilo zmapovat pět procent oblastí, kde mapy chybí. Zbylých 95 procent území na zmapování stále čeká. Dobrovolníci se do projektu Missing Maps mohou zapojit jednoduše – stačí k tomu počítač, myš a čas. Proniknout do tohoto typu mapování mohou na takzvaných mapathonech.

Lékaři bez hranic jsou nezávislá mezinárodní humanitární organizace, která vznikla v roce 1971. Ve více než 70 zemích světa poskytuje akutní zdravotnickou pomoc lidem postiženým ozbrojenými konflikty, epidemiemi či přírodními katastrofami. Další in

Comments are closed